• Rychlebské stezky

    Rychlebské stezky jsou sítí trailů v Rychlebských horách, speciálně upravených pro jízdu na horském kole. Úzké singletrackové stopy, většinou v lese, se spoustou zhupů, skoků, můstků, kamenů a jiných překážek. Oproti dříve zmiňovaným singletrackům v Novém Městě se jedná o mnohem delší (60 km tras různých obtížností), propracovanější a náročnější jízdu.

    Začíná se na základně, kde za malý příspěvek obdržíte mapu.Mapa

    Rovněž si zde můžete půjčit celoodpružené kolo, které se do takového terénu rozhodně hodí, a zdejší cyklisté to moc dobře vědí, neboť za celou dobu, co jsme jezdili, jsme nepotkali více než 3 cyklisty, kteří by měli odpruženou pouze přední vidlici. My sami jsme si museli s touto variantou vystačit, ale některé překážky a celkový pocit z jízdy, by byl zajisté lepší, kdybychom měli k tomu určená kola.

    Pohled na základnu

    Pohled na základnu.

    Hned u základny (parkoviště, půjčovny, informačního centra, restaurace a parkoviště) je zároveň malý okruh na rozehřátí, spolu s ukázkou některých překážek. Zde nás také potkaly první nepříjemnosti, nadvakrát prasklá duše a pád s odřeninami, ale bohužel ne poslední. To vše navíc dříve, než jsme vyjeli.

    Sotva jsme vyjeli, tradičně vypadl šroubek ze zámku od SPDček na botě. Tento již déle trvající problém se však do jisté míry „vyplatil“, neboť šroubky schované v kasničce pro takový případ byly následně použity na přidělání zadní přehazovačky, které nezvládla neustálý drncavý terén a nahoře kopce odpadla. Chybějící šroubek od přehazovačky jsme bohužel nenašli, a to ani když jsme místem ztráty projížděli podruhé, abychom si vyzkoušeli i nějakou tu černou stezku.

    U barev stezek jako vždy platí, že modrá je nejlehčí, červená střední a černá nejtěžší.

    Ze začátku vás čeká výšlap po zelené, místy po dvoustopé cestě, ke konci však výhradně stezka se spoustou kamení a můstků, zasazená v nádherné krajině, která se snad nedá ani popsat. Popravdě se nedá ani moc prohlédnout, protože člověk má co dělat, aby se udržel na kole a nesvalil se i s kolem do potoka.

    Vždy, když je po cestě černá stezka, dá se objet. Z vyprávění cyklisty, kterého jsme potkali na konci zelené, šlo vyrozumět, že Wales (viz mapa), je spíše pro skákání na kolech po kamenech než na jízdu. Přesto jsme se na jednu černou odvážili, Velrybu. Většinu překážek (kamenů, většinou hladkých), se mi přejet podařilo, některé sice až na druhý nebo třetí pokus, protože jsem si „štrejchnul“ botou a uvězněn v klipsnách se svalil na bok.

    Závěrem naší cesty byla tmavě červená, zvaná Superflow. Název je však zavádějící. Vůbec se nejedná o plynulou cestu, nýbrž další skvělý zážitek z jízdy se spoustou atrakcí. Tento převážně sjezd doporučuji určitě každému. Jak vypadá je zbytečné popisovat, člověk si to musí projet, aby to skutečně ocenil. Stejně ale přikládám pár fotografií.

    Na konci, 50 metrů před základnou, se stala nehoda poslední. Najel jsem na kus dřeva a vletěl do stromu. Nic závažného se nestalo, jen jsem měl trochu kůry za řidítkama :).

    Promo video:

    http://www.rychlebskestezky.cz/


    Jak bude reklama vypadat?
    -
    Chceš zde reklamu napořád jen za 9 Kč?
    Zobrazit formulář pro nákup

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CZIN.eu TOPlist
„Nedostane-li žena koho chce, běda tomu, koho dostane.“ Mark Twain